Obhájkyně titulu z Prahy a jejich tři Francouzky se neprobojují do Final Six

Pražské obhájkyně titulu USK letos v Eurolize končí dřív, než se stihlo vůbec snít o dalším zlatém večeru. V play-in narazily na Zaragozu, budoucího hostitele turnaje, a padly ve dvou zápasech. A to bolí, protože doma na Královce to začalo porážkou 71:82 a venku se už jen potvrdilo, že to nebyla náhoda.

V celé sérii bylo na palubovce až šest Francouzek. Do Final Six se ale dostanou jen tři, ty zaragozské. Ty pražské, od kterých se čekalo nejvíc, zůstávají stát před zavřenými dveřmi.

Je to takový okamžik, kdy se sport zlomí do jedné věty. Favorit podle kurzů, a přesto bez finálového turnaje. Proč zrovna teď?

Obhájkyně titulu z Prahy mimo Final Six: Zaragoza si to vzala silou

Zaragoza hrála sérii jako tým, který ví, že doma chce uspořádat velkou slavnost. V Praze šokovala, ale v odvetě už to mělo řád, tempo, tvrdost. USK působil, jako by pořád hledal správnou teplotu hry.

Pražanky byly v součtu dlouhé minuty pozadu, prakticky 35 minut zápasu pod tlakem. Když se potom zvedly v závěru a udělaly poslední nápor, bylo to hezké, ale pozdě. Zaragoza se ani jednou nerozsypala.

USK Praha a střelecký kolaps: 21 % ve druhé čtvrtině, 31 % ve třetí

V rozhodujících pasážích přišel u USK ten typ ticha, co se nedá přehlušit ani palubovkou. Druhá čtvrtina za 21 % střelby, třetí za 31 %, to je na téhle úrovni skoro stopka. Nejde jen o čísla, jde o rytmus, který se vytratí.

Zaragoza mezitím vařila zápas po svém. Pevná obrana, rychlé přepnutí, žádná panika. A když už přišel pražský run, odpověď byla klidná, skoro dospělá.

Tenhle detail si lidé často nevšimnou, ale přesně tady se rozhodují play-in série. Kdo umí zůstat chladný, když soupeř konečně ucítí krev?

Tři Francouzky Zaragozy slaví, tři Francouzky USK Praha končí

Na papíře to zní skoro jako příběh pro jednu šatnu a dvě různé nálady. Carla Leite nebyla v těch dvou zápasech nijak oslnivá, součet 13 a 5 bodů a střelba 2/9 napříč sérií. Přesto její tým prošel, protože se opřel o víc věcí než o jeden horký večer.

Aminata Gueye přidala dohromady 17 bodů a 11 doskoků. Ornella Bankole zase 9 bodů a 6 doskoků. Vypadá to nenápadně, ale dohromady je to ta práce, co voní po postupu, taková poctivá kuchyně bez ozdob.

Final Six si tak zahrají doma, a domácí turnaj je vždycky jiný druh tlaku. Jenže Zaragoza ukázala, že tlak jí chutná.

Ayayi a Salaün zářily, ale USK potřeboval víc než dva střelce

Pražské trio Janelle Salaün, Valériane Ayayi a Pauline Astier mělo být jedním z důvodů, proč měl favorit projít. Individuálně tam věci byly, hlavně v odvetě. Ayayi dala 23 bodů, Salaün 15.

Jenže v celém týmu USK byly právě ony dvě jediné, které se dostaly přes 10 bodů. To je jako když v restauraci jede jen jedna plotna a zbytek kuchyně čeká, až se něco stane. Proti týmu, který brání a běhá, to nestačí.

A právě tady se ten příběh láme do další kapitoly. Ne do kapitoly o hvězdách, ale o šířce, o energii, o tom kdo přidá body, když se ruce začnou třást.

9215 diváků jako varování pro Final Six, USK zůstává jen domácí jistota

Odveta se hrála v atmosféře, která se do Euroligy ženské jen tak nezapíše. V hledišti bylo 9215 lidí, třetí nejvyšší návštěva v historii soutěže. Ten zvuk umí změnit i obyčejný doskok na malý zázrak.

Zaragoza tím poslala vzkaz dopředu. Kdo přijede na Final Six, nepřijede na výlet, ale do hlučné kuchyně, kde se nepřipaluje domácí menu. A hosté budou muset jíst, co jim tam naservírují.

USK Praha teď zůstává jen česká scéna, a tam je obraz úplně jiný. V lize mají 19 výher a 0 porážek a klub drží domácí titul už 15 sezon v řadě, ale tohle bylo postavené na Evropu. A Evropa tentokrát řekla ne.

Vlasta Kálalová

Vlasta Kálalová je duší tohoto blogu. Jako pravá rodačka z Mnichova se smyslem pro jemné italské chutě se s vámi dělí o svou lásku k dokonalé pizze a bavorské pohostinnosti. Vlasta ví, jak harmonicky propojit syté tradice se středomořskou lehkostí. Přináší vám ty nejlepší tipy, nové kreace a vše o našich specialitách